top of page
Bianca di Fiorelli.png

Základní údaje

  • Věk: 17 let (*1452)

  • Postavení: Šlechtična - baronka: 'Baronka'

  • Povolání: Ošetřovatelka ve Špitálu neviňátek

 

  • Hráč: GiGi

  • Faceclaim: Hermione Corfield

  • Babička: Magdalena de Fiorelli (*1411)

  • Dědeček: Giannozzo de Fiorelli (*1403 - †1455)

  • Matka: Benedicta Marcello (*1435 - ?)

  • Otec: Rinaldo de Fiorelli (*1429 - †1458)

  • Teta: Nencia di Firolli, neé Zani (*1434)

  • Strýc: Franco di Firolli (*1425 - †1464)

  • Sestřenice: Dianora di Firolli (1452)

Charakteristika postavy

Mysleli jste si vždycky tajně, že Brigham Young měl fantastický nápad, když obhajoval myšlenku několika manželek pro jednoho muže? Závidíte vskrytu orientálním potentátům jejich harémy? Nemusíte se uchylovat jenom ke snění. Stačí se dát do kupy s dívkou jménem Bianca. Tím si zajistíte nejméně dvě rozdílné ženy a občas o víkendu budete mít dokonce tři nebo čtyři. Pochopitelně to má malý háček. Rozdíl mezi dívkou narozenou ve znamení dvojčat a harémem, je v jejím očividném nedostatku zájmu o pozemské vášně. Je těžké ji přinutit zastavit se na dostatečně dlouhou dobu, aby vzala vášeň nebo cokoliv jiného vážně. Její mysl neustále cestuje a přitom produkuje simultánní komentář. Ale podívejte se trochu hlouběji. Někde, schovaná mezi několika ženami, které dohromady tvoří jádro tohohle okvětního plátku růže, je jedna romantická, která je schopna intenzivní vášně, pokud se vám podaří dotáhnout do konce duševní i tělesné souznění. Problematické však může být, jak ji takto vyladit, a přitom se nadále těšit ze všech ostatních žen ukrývajících se uvnitř jejího nitra, tak trošku rozporuplného ale stále zajímavého. Dobrodružného, chcete-li. Mohu vám jen říci, že, tahle jedna dívka se rovná několika ženám. Ale obávám se, že je na vás pohroužit se do složité matematiky a nějak je od sebe oddělit.

Důležitým klíčem k tomu, co můžete čekat, je její věk, protože dokud ještě dospívá, milostné záležitosti jsou pro ni jen hrou. Dovede být neuvěřitelně vrtkavá a nevypočitatelná. Nejdřív ji váš úsměv a hlas nebo dokonce způsob chůze přivede do extáze. Potom vás začne kritizovat od bot k účesu a obyčejně to dělá s tak bodavým sarkasmem, že zřejmě budete potřebovat jód na vaše rány. Naštěstí takové chvíle nastávají zřídkakdy, to jí už něco vážně muselo ranit, aby se pustila i do vás. Nenechte se tím však vyřadit ze hry. Nezapomeňte, že místo jedné dívky do společnosti dostanete nejméně dvě, a to je určitě výhodný obchod. Její představivost vytváří mnoho fantazií. Milostný vztah je nejsnadnější způsob, jak je vyjádřit, a tato slečna má potřebu vyjádřit se nejméně dvakrát tolik než jiné ženy. Být mužem, může se donekonečna vyjadřovat a seberealizovat. Ale jako žena tohle všechno dost dobře nemůže dělat, protože by ji považovali za poněkud výstřední. V současných společenských podmínkách nemá Bianca v práci tolik příležitostí vyzkoušet myriádu svých teorií a provozovat citovou gymnastiku jako v lásce.

Tato dívka potřebuje váš soucit, ne váš hněv. Je pro ni skutečně strašlivě těžké se upnout jen na jednu osobu. Zatímco jí imponují mužovy duševní schopnosti a inteligence, jiná část jejího já si povšimne, že nemá rád umění a nedojímá ho hudba a poezie. Když však najde někoho přiměřeně tvůrčího, kdo je doma v divadle nebo v literárním světě, znovu vystrčí růžky její druhé já a uprostřed návštěvy jeho rodiny začne pochybovat, zda ji dokáže uživit, nebo má-li dost zdravého rozumu, aby věděl, kam míří. Určitě už začínáte mít víc pochopení pro rozpory charakteristické pro jedince jako je tato mladinká dáma. Musíte ocenit, že toto poupátko si obvykle nechává zmatek způsobený vlastní složitou povahou pro sebe a nebude vás tím zatěžovat. Je temperamentní a veselá společnice. Většinou, je-li v dobré náladě, bude jiskřit a bavit vás vtipnými poznámkami a bude inteligentně konverzovat na téměř každé možné téma pod sluncem. Přijímá s potěšením všechna milostná sentimentální gesta a nedělá jí potíže nechat se dobývat. Žádná jiná žena vás nemůže okouzlit vynalézavějšími způsoby milování a takovým půvabem. Umí působivě klopit oči, ale pokud jde o sebe-obživu, není zas tak bezmocná. Dovede dokonale hrát nevázanou, společenskou dívku, která připraví muže o rozum. Ale zrovna tak se dovede proměnit ve střízlivou a zbožňující hospodyňku, z níž se rázem převtělí do vážné intelektuálky, která studuje významné filozofy a s přehledem diskutuje o politice nebo poezii, a potom se z ní náhle stane ustrašený, uplakaný uzlíček nervů. V žádném případě není fádní nebo monotónní.

Vaše dívka, pokud tak Biancu jednou nazvete, touží být 'opravdu zamilovaná', ale to jí stále uniká. Rovněž touží po mateřství, ale to jí také často uniká. V každém muži, kterého pozná, objeví jiný druh dokonalosti ve svém neustálém pátrání po tom jednom, který má všechny kvality, jež potřebuje ke svému štěstí. Najdete v ní báječnou přítelkyni. Do všeho půjde s vámi, procházek po okolí Florencie přes jízdu na koni, o hrách na honěnou na louce nemluvě. Má zájem o všechny venkovní sporty, a přesto dokáže vypadat něžně a žensky jako labutěnka, ale s myslí jako bič. Mentalita se jasně projeví v okamžiku, kdy její mysl zaujme nové téma. Zřetelně rozpozná veškeré nedostatky vašich tvůrčích myšlenek a patrně přidá pár vlastních zlepšovacích návrhů. Dokud od ní nebudete požadovat důslednost, bude naprosto fascinující.

Je spravedlivé vás varovat, že tato dívka dokáže upřímně věřit, že vás miluje, a přesto ji budou přitahovat i jiní muži. Není-li stále s vámi, dokáže na vás zapomenout rychleji než jakákoliv jiná žena. Má v povaze přijímat změny, dokonce je vyhledává. Pokud se nenaučí kontrolovat potřebu neustálé činnosti a nebude v sobě pěstovat trpělivost a stabilitu, pěkně si zkomplikuje život – a váš také. Naštěstí pro muže, kteří je milují, se usadí a dosáhne hlubšího pochopení vlastní povahy dřív, než je příliš pozdě.

Bianca nikdy nepůjde pěšky, když může ujíždět na koni. Nikdy nebude mlčet, když může mluvit. Nikdy se neodvrátí, když může pomoci. A nikdy nebude kráčet, když může běžet. Její mysl je plná tolika myšlenek a její srdce je plné tolika nadějí, že se může zdát, že potřebuje alespoň tucet zápisníků a pisatelů, aby to nějak utřídila. Nebo jen potřebuje někoho, kdo poběží vedle ní a bude si s ní přehazovat sny – odsud k zítřku? Jste-li ten muž, neodváží se ohlédnout přes rameno, aby se přesvědčila, zda jste nablízku. Jakýsi hluboko zakořeněný nevysvětlitelný strach jí brání se dívat zpět. Až se konečně přizpůsobíte její rychlosti, přinuťte ji zvolnit na vaše tempo. Budete-li ji pevně držet za ruku a nikdy ji nepustíte, dokážete to. Pospěšte si a zkuste ji dohonit. Potřebuje vás.

Životopisná sága

Psalo se léto roku 1452, když světlo světa poprvé spatřily modré oči uječeného děťátka, později pojmenovaného jako Bianca di Fiorelli. Matka, tehdy mladičká komtesa, která se nechala strhnout prudkým, avšak rychle pohasínajícím milostným vzplanutím s baronem, zanechala malé dítě napospas jeho příbuzným, aby sama utekla za lepším životem, který jí nabízel Řím - bez dítěte, bez okovů svazku, který by beztak nebyl ani jednou stranou považován za uznatelný. Ostatně hlava rodu, Magdalena, která s tvůrčím přínosem vychovávala ve svém domě maličkou vnučku, nikdy nesouhlasila se vztahem, který její syn udržoval, byť jen na několik vášnivých týdnů. Dítě tak zůstalo v rukách své rodiny, pečujících a milujících prarodičů, ačkoliv jejich přístup se mnohdy dal brát za příliš profesní než-li lidský. Samotná Magdalena dohlížela na Biančinu výuku, učila praktickým dovednostem, které by v životě mohla pokračovat. Ostatně titul baronů se nesl až blízko k měšťanům, vznášeli se jen krůček nad nimi a tak mohli kdykoliv padnout směrem k zemi.

Zatímco dědeček a otec ji po svém rozmazlovali, babička nastolila zavedený řád, který platí do dnešního dne - vstávat brzo ráno se svítáním, provést ranní očistu, nasnídat se a pracovat. Biančina rodina měla na starosti správu Špitálu neviňátek, komplexu budov, které tvořil sirotčinec a azyl pro chudé matky. Mladinká dívenka už od brzkých let vypomáhala, kde se dalo, a tento zvyk jí obestírá dodnes. Mnohdy je možné narazit na její přítomnost mezi zdmi nebo na nádvoří, kde se sklání ke studni, aby vytáhla těžké vědro plné vody. Práce jako taková jí není cizí, mnohdy by nikdo neřekl, že právě ona je členem šlechtického stavu - tváře umouněné od špíny nebo mouky, dlaně hrubší než by se slušelo.

Rána přišla o pár let později. Prve zemřel milovaný dědeček, o tři roky později otec. Babička od té doby neodložila vdovský šat na znamení ztráty, ani se nemínila znovu provdat. Což se však nedá říct o plánování svatby pro Biancu. Ta by měla zachovat rod tak, jak se sluší a patří, ne jako druhá část rodiny, kterou momentálně řídí matriarcha Nencia, přivdaná do rodiny, jejíž peníze rozhazuje po svém. Ostatně ani její babička nemá tuto ženu příliš v lásce a pokud s ní musí trávit čas, pak ji provází ledové ticho. Nedá se říct, že by v její přítomnosti postrádala šarm a glanc, to ani náhodou, toho si už Bianca stačila všimnout. Nicméně ani ona netráví s tetou mnoho času - pokud to jde, raději uteče pryč. Na koni za město, do Špitálu nebo za svým nejlepším přítelem, kterého zná už odmalička, a kterému věří natolik, že by mu svěřila svůj život do rukou.

Ocenění činorodosti

Festa Dei Folli 3.png
bottom of page