top of page
Leonardo de' Pazzi.png

Základní údaje

  • Věk: 20 let (*1449)

  • Postavení: Šlechtic - vévoda: 'Jeho Jasnost'

  • Povolání: Bankéř

 

  • Hráč: Lauri

  • Faceclaim: Aneurin Barnard

  • Otec: Jacopo de' Pazzi (*1423)

  • Matka: Vittoria de'Pazzi [née Bellini] (*1426)

  • Bratr: Daniello de' Pazzi (*1444)

  • Sestry Caterina de' Pazzi (*1448), Joanna de' Pazzi (*1454)

Charakteristika postavy

Postupem času se stal až přílišným obrazem vlastního otce - možná ještě přesvědčivěji, jak jeho starší bratr Daniello. Ambiciózní mladý muž s velkým přehledem a rozsáhlými znalostmi o své době, i dobách minulých. Obratný řečník, který jen tak nezaváhá a bez problémů a ostychu se stane středem pozornosti. Možná někde hluboko uvnitř nosí to veselé dítě, jímž býval kdysi, díky němuž vnímá rozmanitost a krásy florentské renesance, ačkoliv jej rozhodně nedává nijak hlasitě najevo. Na své okolí se snaží působit vyspělým a důležitým dojmem, avšak - vědom si pozice své rodiny - stále se snaží dávat důraz i na to si získat nové lidi a udržet stávající. 

 

Společnost mu nečiní žádné problémy. Rád se baví, ač si sám uvědomuje určitou strojenost, která patří k jeho rodině, avšak ne tak úplně k němu. Jeho italská krev umí pořádně vřít, a pokud se rozzlobí, může to dát nahlas najevo. Tohle vše však musí držet kdesi uvnitř sebe tak, aby působil co nejlépe na lidi ve svém okolí. A právě ona přetvářka v určitém smyslu zabíjí jeho pravé já. Jen stěží najdete člověka, který prohlédl až přímo do jeho nitra. 

 

Na své naivní a dětské já už však dávno zanevřel, a možná i zapomněl. Větší hodnotu pro něj začaly mít úspěchy, dobré obchody a jméno jejich rodiny. Mezi jeho příbuznými, a snad i pár známými, se špitá, že by se rád dostal do čela rodiny. Jednou snad. On sám podobné návrhy a poznámky komentuje pouze pokrčením ramen a nicneříkajícím úsměvem. Nevyvrací to, ani s tím nijak okatě nesouhlasí. Vše je jen a pouze jeho povaha a zájem o vše, co je kolem něj. Přec by se za to na něj nikdo nemohl zlobit! 

 

Rád se účastní různých společenských událostí, na kterých může působit nenuceně, skoro jakoby se pro takové věci už narodil. Vybrané chování je mu vlastní, stejně jako pevné a rovné držení těla, gesta a další způsoby. Je však možné jej občas trousit poznámky směrem k hudbě, avšak tím náznaky jeho zájmů o tuto oblast zcela končí. 

 

Svůj volný čas rád tráví i v knihovně, čte knihy a zajímá se o vědy, spíše však jen ze zájmu, než že by se z něj stal druhý Archimedes, či snad Pythagoras. Mimo plesy se se smetánkou baví i jinak, ve volných chvílích vyjíždí mimo Florencii a baví se lovem, či projížďkami přírodou.

Životopisná sága

Jako malý byl označován jako smíšek, či sluníčko. Na svět pohlížel velkýma zeleno-modrýma očima, často plnýma otázek, avšak nikdy se za nimi neodráželo nic zlého. Možná když občas potrápil některého ze svých sourozenců, či rodiče, avšak nikdy vědomě neubližoval ničemu živému. Byl zvídavým dítkem s citlivým sluchem, které jej předurčovalo možná i k tomu, aby se stal skladatelem. Renesanční umění patřilo k jeho oblíbeným, ačkoliv jeho rodina nebyla zrovna umění otevřená - minimálně ne ve smyslu podpory umělců. 

 

Jejich zájem se upínal spíše k církevním představitelům, což nebyla zrovna Leonardova oblíbená parketa. Vlivu rodiny se však plně nemohl vymanit, a tak jak šel čas, postupně se chováním začal podobat zbytku své rodiny a zejména vlastnímu otci. Jeho zájem o hudbu tu stále byl, toužil hrát na klavichord a složit vlastní písně, avšak tyto touhy a sny musel upozadit před bankovnictvím. Ne, že by mu to nikdy nešlo, avšak nebyla to jeho oblíbená parketa. 

 

Jak stárl, uvědomoval si ne příliš pevnou pozici vlastní rodiny. Byť jejich rodová linie neměla žádného škraloupu a nikdo se je nesnažil vystrnadit z Florencie, přesto nebyli tak silní a mocní. Všímal si, jak nespokojeně to nesl jeho otec. Vždy se mu snažil radit a vylepšovat mínění o jejich rodině - zároveň se snažil si trochu šplhnout před svým otcem, aby si jej vážil více, nežli staršího bratra Daniella. Jeho starší bratr nebyl neschopný, avšak věk jej předurčoval jako budoucí hlavu rodu, a to se Leonardovi nelíbilo. 

 

Našel si pár vlivných přátel, mezi nimi i několik takových, patřících například k rodu Strozziů. Ne každou osobu, kterou měl kolem sebe, měl kdovíjak v oblibě, ačkoliv vliv a moc byla až příliš lákavá. 

 

Do ženění jej příliš nehnali, přeci jen měl ještě starší sourozence, které bylo třeba zajistit, stejně jako se snažit přetrpět nadvládu rodu Medici. Měl tedy možnost se věnovat studiu, zajímal se o filozofii a chvíli uvažoval i o lékařství, avšak postupně se, vlivem rodiny, začal zajímat spíše o bankovnictví a obchody.

bottom of page