Charakteristika postavy: Marieta je dokonalým příkladem dívky ze šlechtického rodu, správně vybraní učitelé jí naučili tomu nejlepšímu chování a způsobům, a v kombinaci s její jemnou a velmi klidnou povahou může malá, křehká dívenka působit až kouzelně. Vybrané způsoby často tahá i tam, kde nejsou třeba, má ale stále věk na to se čas od času odpoutat od slušného chování a provést něco odvážnějšího, což v jejím případě znamená maximálně tak jít někam, kam to má zakázané. Nebyla, není a nejspíše ani nebude problematické děvče, její rodiče si tak mohou oddechnout od jakýchkoliv strastí s dcerou. Rodiče jí jsou velkým vzorem, nejvíce poté matka, ke které vzhlíží, a se kterou má velmi blízký vztah, je naučená se jí svěřovat prakticky se vším, pokud se tedy v Marietině životě něco stane, první kdo o tom ví, je její matka. K otci tak blízký vztah nemá, ale respektuje vše, co jí nařídí. Co se týče jejího vztahu se starším bratrem, je to trochu složitější. Miluje ho nadevše, ovšem má občas tendence ho v jistých směrech poučovat, a ačkoliv to nemyslí špatně, často to nehezky vyznívá, což pak vede k nemilým neshodám.

​

Miluje přírodu a vše spojené s ní. Ačkoliv obdivuje divoká zvířata, nikdy by se neschýlila k tomu se k nějakému z nich přiblížit, v podstatě jí děsí jen představa přímého kontaktu s pouhou srnkou, a neměla by ani žaludek na to jí vidět mrtvou. Straní se proto jakékoliv doprovodné účasti na lovu. Zatímco má její bratr oblibu v koních, ona má skoro to samé, akorát se psy. Ačkoliv Marieta miluje čtyřnohá chlupatá stvoření, rozhodně by si do domu nepřitáhla psa z ulice, uvědomuje si, co všechno se v psím kožichu dokáže schovávat. Také moc nemusí velká plemena, dle jejího názoru by jí v pokoji akorát tak zabírali místo, momentálně má dva čtyřnohé mazlíčky, které jí otec věnoval k jejím šestnáctým narozeninám. Oba Kavalíři jí doprovází prakticky na každé vycházce a doma je ponechává pouze tehdy, pokud se účastní nějaké společenské události, popřípadě pokud se jí doprovod dvou chlupáčů zdá zbytečný. Marieta miluje jaro, už jen z toho důvodu, že při tomto ročním období ožívá snad každá květina, a ona v každé z nich vidí krásu, zásadně si nikdy žádnou neutrhne, květiny by jí později bylo líto. Co naopak nesnáší je zima, chladné počasí nemá v lásce, a když za okny padají sněhové vločky, je dost pravděpodobné, že ani nevytáhne paty z domu, a zůstane raději u teplého krbu.

​