O rodech jako takových

Pakliže bylo v zájmu, aby se moc udržela na jednom místě, nejlépe v jedné rodině, rod jako takový musel být silný. Význam rodu mohl podpořit počet členů, mužů, potomků, ale také vzdělání, víra a podpora umělců, jejichž síla začala rozkvétat v období renesance a humanismu. Samozřejmostí byla i úzká spolupráce s ostatními rodinami, například pomocí diplomacie nebo svazku dvou potomků. Právě v 15. století se sváděly velké boje o moc, neboť Itálie se před nějakou dobou rozpadla na několik menších státních útvarů, neexistoval žádný král a tak bylo na šlechticích, aby si pro sebe ukradli to nejlepší a pomyslnou korunu udrželi ve svých rukách. Není ani ojedinělé, že některý z rodů porazil dřívější mocenskou elitu a nechal jejich členy a přívržence vyhnat z hlavního města - příkladem za všechny je konflikt mezi Mediceji a Albizziovými, kdy vládnoucí rod Albizziů ustoupil a dobrovolně předal moc Medicejům.

​

Kromě Medicejů, kolem kterých se toto století převážně točilo, byli dalšími hlavními rody již zmínění Albizziové, florentští Pazziové a Strozziové. V Římě pomalu ale jistě rostla moc dalšího všemi známého rodu - Borgiů.

​

​

O rodu Medici

Medicejové čili Medicejští (známí také jako de' Medici) je italský měšťanský a později šlechtický rod, který byl již od 13. století jedním z nejbohatších a nejmocnějších ve Florencii. Své bohatství získali nejprve díky obchodu a později úspěšným provozováním bankovnictví. Medicejskou banku založil Giovanni di Bicci de' Medici roku 1397, a ta měla zanedlouho pobočky v řadě významných evropských měst. S nárůstem majetku rostl úměrně i politický vliv Medicejských. Půjčovali peníze šlechtě a především papežům. Ve Florencii, která byla republikou, ovlivňovali politiku zpočátku jen skrytě a pouze výjimečně a na krátký čas zastávali významnější úřady (např. úřad gonfaloniér).

​

Politický vliv rodu pak zesílil za Cosima Medicejského (*1389 - †1464). Ten nezastával záměrně žádné úřady, na veřejnosti se téměř neukazoval a žil velmi skromně. Přesto všichni evropští politici dobře věděli, že právě Cosimo neoficiálně vládne florentské republice. Právě jeho skrytý, ale silný politický vliv, se stal příčinou pro jeho vyhnání z Florencie v roce 1433. Už následující rok se ale vrátil zpět a jeho moc se ještě více upevnila, když se mu podařilo přesvědčit papeže Evžena IV., aby roku 1439 do Florencie přeložil důležitý církevní koncil. Město Florencie získalo z pořádání koncilu značný obchodní, politický a kulturní prospěch. Osobou Cosima Medicejského začíná v jeho rodu také dlouholetá tradice mecenášství v oblasti umění a vzdělanosti.

​

Současní členové rodu Medici:

• Lorenzo de' Medici (*1449) - budoucí hlava rodiny [zabraný]

• Guiliano de' Medici (*1453) - bratr Lorenza, manžel Cecilie

• Cecilia de' Medici, née Cattaneo (*1452) - manželka Guiliana

• Giovanni de' Medici (*1446) - bratranec Lorenza a Guiliana, otec Giovanni de' Medici

• Tommaso de' Medici (*1447) - bratranec Lorenza a Guiliana, otec Giovanni de' Medici

• Vincenzo de' Medici (*1451) - bratranec Lorenza a Guiliana, otec Giovanni de' Medici [zabraný]

• Sofia de' Medici (*1452) - sestřenice Lorenza a Guiliana, otec Giovanni de' Medici

• Lauretta de' Medici (*1452) - sestřenice Lorenza a Guiliana, otec Giovanni de' Medici (dvojče Sofie) [zabraná]

​

​

O rodu Albizzi

Albizziové jsou stará italská šlechtická rodina, poprvé doložená v roce 1199. Ve 13. a 14. století byl rod v čele florentských guelfů a držel vysoké úřady Florentské republiky. Piero degli Albizzi hrál prominentní roli v době hrůzovlády guelfů až do povstání česačů vlny roku 1378, během kterého byl popraven. Roku 1382 rodina opět město ovládla po vyhnání diktátora Salvestra Medicejského a vedla koalici oligarchů. V roce 1393 byl Maso degli Albizzi zvolen gonfalonierem a pro mnoho let, až do své smrti roku 1417, zůstal díky vedoucí pozici v cechu Arte della Lana (obchodníků s textilem a kůží) nejvlivnějším mužem Florencie.
 

V dalším boji o moc ve Florencii však Albizziové museli ustoupit Medicejům. Roku 1433 byli sice při ve volbě nových členů Signorie vylosováni převážně straníci Albizziů (které vedl Rinaldo degli Albizzi). Ti nejprve zatkli Cosima Medicejského a poté, co selhal pokus ho zavraždit, ho vypověděli do Urbina. Cosimo však rozsudek nerespektoval a odešel do exilu v Benátkách, odkud pokračoval v řízení rodinné banky. Do Florencie se dokázal vrátit počátkem roku 1434, k čemuž mu pomohla nespravedlivá daňová politika Albizziů a papežský zásah. Poté byli z Florencie vyhnáni přívrženci Albizziů, tentokrát bez vražd a rozsudků smrti. Albizziové se podrobili Medicejům a předali jim vládu.

​

Současní členové rodu Albizzi:

• Uberto degli Albizzi (*1428) - hlava rodiny

• Guasparre degli Albizzi (*1431) - bratr Uberta

• Cristina degli Albizzi , née de Rossi (*1442) - manželka Uberta

• Lucrezia degli Albizzi, née Caldarini (*1445) - manželka Guasparra

• Flora degli Albizzi (*1450) - dcera Uberta z prvního manželství (Antonia Calbi †1450)

• Gabbriello degli Albizzi (*1449) - syn Guasparra z prvního manželství (Agnese Vitelli †1455) [zabraný]

• Nicolosa degli Albizzi (*1452) - dcera Guasparra z prvního manželství (Agnese Vitelli †1455)

• Fabiano degli Albizzi (*1446) - bratranec Uberta a Guasparra, otec Jacopo degli Albizzi [zabraný]

• Marieta degli Albizzi (*1451) - sestřenice Uberta a Guasparra, otec Jacopo degli Albizzi [zabraná]

​

​

O rodu Strozzi

Strozziové je šlechtický rod původem z italské Florencie doložený již ve 13. století. Původně Strozziové zbohatli jako bankéři, podobně jako Medicejští, a patřili k předním patricijským rodům svého města. Zastávali významné funkce (včetně gonfalonierů) a soupeřili o moc s Mediceji, kterým ovšem v 15. století podlehli. O rodu jako takovém  není příliš mnoho informací známých, momentálně se drží v ústraní, avšak jejich velkým plánem je sesadit Mediceje z pomyslného trůnu a připravit je nejen o veškerou moc v čele státu, ale taktéž jim zabavit veškerý majetek. Je tajemstvím, že plánují spiknutí s jiným rodem, konkrétně rodem Pazziů. Je však docela možné, že se spojí i s Albizziovými, neboť společný nepřítel slučuje ty, kteří se ho chtějí zbavit.

​

Současní členové rodu Strozzi:

• Veronica Strozzi (*1444) - hlava rodiny [zabraná]

• Nencia Strozzi (*1445) - sestra Veronici, Giannina a Lisabetty, dvojče Leonella

• Leonello Strozzi (*1445) - bratr Veronici, Giannina a Lisabetty, dvojče Nencie

• Giannino Strozzi (*1446) - bratr Veronici, Nencie a Leonella a Lisabetty

• Lisabetta Strozzi (*1450) - sestra Veronici, Nencie, Leonella a Giannina

• Aurelia Strozzi (*1453) - sestřenice Veronici, Nencie a Leonella, Giannina a Lisabetty [zabraná]

​

​

O rodu Pazzi

Pazziové (italsky de' Pazzi) patří mezi další silné florentské patricijské rody, který svůj majetek získal v oblasti bankovnictví. Přesto nikdy příliš nevynikali jmény, jsou obvykle zapomínáni a snad jen z úcty bývají zváni na nejrůznější společenské akce. Není o nich známo, že by se snažili podporovat umělce, naopak se snaží spolčit s představiteli církevního řádu. Stejně jako rod Strozziů, i oni se pokouší svrhnout Mediceje a připravit je o vládnutí nad florentskou republikou. Přesto vlastní několik významnějších budov po celé Florencii. Rodovou kapli Pazziů v kostele sv. Kříže navrhl Filippo Brunelleschi a představuje vynikající ukázku renesanční chrámové architektury.

​

Současní členové rodu Pazzi:

• Jacopo de' Pazzi (*1423) - hlava rodiny

• Daniello de' Pazzi (*1444) - syn Jacopa, bratr Cateriny, Leonarda a Joanny

• Caterina de' Pazzi (*1448) - dcera Jacopa, sestra Daniella, Leonarda a Joanny

• Leonardo de' Pazzi (*1449) - syn Jacopa, bratr Daniella, Cateriny a Joanny [zabraný]

• Joanna de' Pazzi (*1454) - dcera Jacopa, sestra Daniella, Cateriny a Leonarda

​